Robert Křesťan - 1997
|
/: |
C |
F |
C |
F |
C |
G |
:/ |
C |
předehra |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
C |
F |
C |
Až mi |
čas řekne stůj, až si |
jednou sundám |
boty, |
|
F |
C |
G |
až mi |
smích kolej |
nic řekne: Příteli, |
skoč! |
|
C |
F |
C |
Až mi |
zesvětští dlaň jako |
kachel z tera |
koty, |
|
F |
C |
G |
C |
až se |
posadím k tvým |
dveřím, nep |
tej se |
proč. |
|
mezihra = sloka |
|
Až mi prach z věčných cest zhladí jizvu na mé tváři, |
až budu vědět věci, které líp nevědět. |
Až mi poslední verš zplaní v starém makuláři, |
snad to bude pozdě, ale jistě naposled. |
|
|
/: |
D |
G |
D |
G |
D |
A |
:/ |
D |
mezihra |
= |
sloka |
|
|
|
|
|
|
|
Až pak vítr a déšť smyjí stopy u Golgoty, |
až se dým spálenišť nakonec rozplyne. |
Až si odepnu pás, až si jednou sundám boty, |
až nezbude mi nic a možná tobě taky ne. |
|
dohra = sloka |
|
A |
C |
D |
F |
G |