Robert Křesťan - 1997

 

 

/:

C

F

C

F

C

G

:/

C

předehra

  

     

     

     

     

     

  

      

 

 

 

C

F

C

Až mi 

čas řekne stůj, až si 

jednou sundám 

boty,

 

F

C

G

až mi 

smích kolej

nic řekne: Příteli, 

skoč!

 

C

F

C

Až mi 

zesvětští dlaň jako 

kachel z tera

koty,

 

F

C

G

C

až se 

posadím k tvým 

dveřím, nep

tej se 

proč.

 

mezihra = sloka

 

Až mi prach z věčných cest zhladí jizvu na mé tváři,

až budu vědět věci, které líp nevědět.

Až mi poslední verš zplaní v starém makuláři,

snad to bude pozdě, ale jistě naposled.

 

 

/:

D

G

D

G

D

A

:/

D

mezihra

 = 

sloka

    

     

      

     

  

      

 

 

Až pak vítr a déšť smyjí stopy u Golgoty,

až se dým spálenišť nakonec rozplyne.

Až si odepnu pás, až si jednou sundám boty,

až nezbude mi nic a možná tobě taky ne.

 

dohra = sloka

 

A

C

D

F

G